Citát na každý den
Dnešní čtení
Čtení z dnešního dne: Neděle . .
Sk 9,26-31; Žalm 22; 1 Jan 3,18-24
Jan 15,1-8
Co znamenají slova „Zůstaňte ve mně...“ a jak je naplnit? Být v Ježíšovi rozhodně neznamená držet se ho jako maličké dítě, které se bojí poodstoupit od maminky a zoufale svírá její šaty. Toto „zůstávání“ označuje stav srdce. Snad podobně jako můžeme spolu s přáteli prožívat i obyčejné setkání, které nás ale spojuje, anebo naopak být sice fyzicky přítomni, ale myšlenkami bloudit kdesi v práci. Být v Kristu obnáší naši aktivitu, ochotu, zapálení, touhu i radost z jeho blízkosti. Toto zůstávání není nudné meškání, jako když nám ujede autobus. Je to naopak prodlévání v blízkosti toho, co naplňuje náš život, co nás baví a těší.
Téma týdne
Ježíš řekl svým učedníkům: „Já jsem pravý vinný kmen a můj Otec je vinař. Každou větvičku na mně, která nenese ovoce, odřezává, a každou, která nese ovoce, čistí, aby nesla ovoce ještě více. (J 15,1-2)
Občas nás může napadnout otázka, co Ježíš myslí tím „ovocem“, které máme přinášet. Je to pomoc druhým? Je to naše milosrdenství vůči chybám ostatních? Je to odpuštění? Jistě toto všechno, a nepochybně i mnoho dalšího. Ale to nejdůležitější ovoce, od kterého se naše jednání odvíjí, je naše láska vůči druhým.
Cesta k lásce bývá někdy trnitá a dlouhá. Říkají to i odborníci, kteří se věnují lidem v těžkostech, drogově závislým, opuštěným seniorům, lidem, kteří nevyrůstali v láskyplných rodinách, zneužívaným, odsouzeným ve vězení…
Ježíš sám žil v první řadě žil z toho, že je milovaný Bohem Otcem. A vše další pak vycházelo z tohoto základu. Proto byl schopen nasadit se až do krajnosti za své přátele. On sám sebe přirovnává ke kmeni a nás k jeho větvičkám. Pokud se necháme napojit na tento kmen, budeme občerstvováni mízou Boží lásky a budeme uschopňováni k plodnému smysluplnému životu.
Svatý Augustin říká: „Buď jsi na kmeni, nebo v ohni.“ Je to výrok radikální, nicméně je důležité si uvědomovat, že vztah s Ježíšem je pro nás rozhodující a je důležité o něj pečovat.
Láska není vidět, je třeba jí věřit. Nejdůležitější je ale pro nás uvěřit v Boží milování a přátelství. Protože v jakého Boha věříme, takovýma očima pak vnímáme sebe, druhé lidi a i jejich nouze i potřeby. Teprve potom může být naše jednání vůči druhým pravdivé a naplněné láskou.
-redakčně upraveno-
Tuto službu poskytuje www.vira.cz.