Návštěva kněze u nemocného

Na prvním místě kněz uklidní nemocného svátostí smíření. Dobrá zpověď přináší vnitřní úlevu a klid, tím napomáhá také léčení těla. Pak uděluje svátost pomazání nemocných. Maže posvěceným olejem nemocného na čele a při tom říká: „Skrze toto svaté pomazání, ať ti Pán pro své milosrdenství pomůže milostí Ducha Svatého.“ Odpoví se „Amen“ a kněz pokračuje pomazáním na dlaních: „Ať tě vysvobodí z hříchů, ať tě zachrání a posilní.“ Zase se odpoví „Amen“. Po pomazání nemocných může kněz udělit nemocnému plnomocné odpustky pro případ smrti. Nato, je-li schopen polykat, podá mu svaté přijímání. Hrozí-li však už nebezpečí, že nemocný zemře, a nezbývá čas udělit všechny svátosti v uvedeném pořadí, má být nemocnému dána nejprve možnost se vyzpovídat (stačí i souhrnné vyznání). Potom mu kněz podá svaté přijímání, a zbývá-li čas, udělí mu svátost pomazání nemocných. Eucharistie by měla být vždycky poslední svátostí pozemské pouti, „pokrmem na cestu“ (viatikum) pro přechod do věčného života. Ježíš přece řekl: „Kdo jí mé tělo a pije mou krev, má život věčný a já ho vzkřísím v poslední den“ (Jan 6,54). Jestliže někomu ale jeho nemoc nedovoluje přijmout svátost oltářní, udělí mu kněz pouze svátostné pomazání. Pokud nemocný nebyl dosud také biřmovaný, v nebezpečí smrti mu může tuto svátost udělit kterýkoli kněz.

Co je potřeba připravit pro přijetí pomazání nemocných?

Důležité je kněze vůbec zavolat. Na to není nikdy příliš brzy. Mnoho lidí špatně odhadne závažnost nemoci, nebo také důležitost modlitby. Velká zodpovědnost v tomto případě leží na těch, kteří se o nemocného starají. Ti také můžou nemocnému prokázat velkou službu povzbuzením ve víře a společnou modlitbou. Je-li to možné, před návštěvou kněze připravíme v pokoji nemocného bíle prostřený stůl, na nějž se potom položí svátost oltářní, na stůl postavíme také dvě hořící svíce a kříž.