Svátost nemocných

„Aby se naplnilo, co řekl prorok Izaiáš: Vzal na sebe naše slabosti a nesl naše nemoci“ (Mt 8,17)

Svátost nemocných může přijmout každý věřící člověk, který se ocitá v závažném zdravotním stavu či situaci. Tuto svátost může člověk přijmout v životě vícekrát. Smysl tato svátost má pro lidi všeho věku, má-li člověk například podstoupit závažnou operaci. Mnozí tuto svátost spojují se svátostí smíření; pro všechny případy chtějí předstoupit před Boha s čistým svědomím.

Podstatou obřadu při slavení této svátosti je modlitba spojená s pomazáním čela a rukou posvěceným olejem.

Svátost nemocných uděluje útěchu, pokoj a sílu a nemocného v jeho nouzi a utrpení spojuje hlubokým poutem s Kristem. Vždyť náš Pán sám na svém těle prožil náš strach a úzkosti i naše bolesti. U mnohých tato svátost vede k tělesnému uzdravení. A chce-li Bůh někoho povolat k sobě, dává mu v této svátosti sílu ke všem tělesným i duševním zápasům na jeho poslední cestě. Nemohl-li se nemocný vyzpovídat, působí svátost nemocných také odpuštění hříchů.

Udělování svátosti nemocných je vyhrazeno biskupům a kněžím. Ježíš Kristus mocí jejich svěcení jedná skrze ně.