Ježíš přišel přímo a právě tam,
kde byli učedníci ve svém strachu uzavření.
Vyhledal je a přišel přímo
doprostřed jejich aktuální životní situace.

I každého z nás mnohdy přemáhá strach a uzavíráme se:
před druhými,
před Bohem,
sami před sebou…

Ale křesťanská víra nás ujišťuje,
že i ke každému z nás přichází Ježíš.
Vstupuje přímo do té situace, kde se právě nalézáme.
I do naší uzavřenosti, zmatků, frustrací a bolestí.

Přichází jako ten, kdo nás chápe
a kdo se do nás umí vcítit. Proto ukazuje své rány…
Každému z nás pak přináší a nabízí
svůj božský Pokoj – Shalom.

Ale nezůstává jen u toho. Učedníky a tedy i každého z nás
vybavuje svým Duchem. A takto po-sílené nás po-sílá do těch situací,
míst a vztahů, kde právě teď žijeme, kde se právě teď nacházíme.
Abychom právě tam mohli být užiteční (srov. 1 Kor 12,7; Sk 2,8).

Ať už se nám vede dobře,
anebo ať je náš život nějak akutně náročný,
nabízí nám do těchto situací „Parakleta“ *,
tedy toho, „kdo je nám po boku“.

On přichází.
Ale respektuje naši svobodu.
Proto čeká na naše rozhodnutí a svolení.
Zvolíme si ho jako svého Parakleta?

„Usiluj o spojení s Duchem svatým.
On přichází hned, jak je vzýván.
Když ho vzýváme, přichází
s hojností Božího požehnání“
(Vilém ze Saint-Thierry)

„Přijď Duchu svatý k nám,
přijď se svým dotykem,
svou náruč otvírám
před Tvým vlídným pokojem.
Přijď do všech mých zmatků,
přijď do všech mých obav,
přijď do všech mých nejistot,
přijď do všech mých neklidů…“
(Píseň k modlitbě)

* „Paraklétos“ je jedním z označení pro Ducha Božího. Toto označení pochází z řeckého slova a překládá se jako:  poradce, rádce, advokát, přímluvce, utěšitel, obhájce, „ten, kdo je nám po boku, aby nám pomáhal“…