„Zkoušela jsem mnoho různých modliteb, chodím do kostela, snažím se žít dobře a dodržovat desatero... Proč si tedy někdy připadám tak sama a i opuštěná Bohem?“

Věřím, že Bůh každého přijímá, chrání a miluje. Ale mnohdy mě přepadne pocit, že to platí pro všechny ostatní – ale ne pro mě. Já si musím Boží lásku zasloužit – musím být lepší, výkonnější, duchovnější, nesmím dělat chyby… Vše musím zvládnout sama!

Ježíš ale neříká: „Až budete dokonalí a bezchybní, nenechám vás sirotky.“ Ne, nic takového. Bůh mě přeci nemiluje proto, že bych byla úspěšná, zbožná, měla dokonalý život a rodinu. Miluje mě, protože mě stvořil z lásky a pro lásku! Jsem – a to stačí, abych mohla přijímat Jeho lásku.

Nemusím bojovat o místo v Božím srdci,
jsem v něm zapsaná od věků.

-redakčně upraveno-