Každý den nám přináší situace, kdy se musíme rozhodovat.
Jak jednat s druhými lidmi, v rodině, na pracovišti, ve škole?
Jak trávit volný čas?
Jaké povolání zvolit?
Jak nasměrovat svůj život?
Jaký smysl životu dát?

Protože nikdo nevíme, kolik dnů či let nám ještě zbývá,
je dobré čas od času se za sebe ohlédnout,
provést jakousi sebereflexi, zkusit prožít změnu smýšlení.
Ohlédnout se a zrekapitulovat, co děláme
a promyslet či rozlišit, co smysl má a co smysl nemá,
které plody našeho jednání jsou dobré, trvalé či pomíjivé.  

Změna smýšlení (řec. metanoia) nás zachraňuje před tím,
aby náš život nebyl marný, abychom se neminuli cílem.
Díky neustálé změně smýšlení můžeme doufat,
že jednou dojdeme do svého cíle,
že spočineme v Boží náruči.
Protože není jedno, jak jednáme.

A jak můžeme rozpoznávat, kterým směrem se dát?
V Bibli je mnoho výzev.
Jednou z nich, je například Ježíšův odkaz:
„Milujte se navzájem, jako jsem já miloval vás.“ (srov. J 15,12).
To udává směr našemu životu.
Když se nám tento odkaz dostane „pod kůži“, náš život nebude marný.