Login
Citát na každý den
Dnešní čtení
Čtení z dnešního dne: Neděle . .
1 Král 17,10-16; Žalm Žl 146,6c-7.8-9a.9bc-10; Žid 9,24-28
Mk 12,38-44
„Jde jim zase o peníze,“ můžeme slyšet při vyslechnutí dnešního evangelia. Ale pozorný čtenář dobře postřehl, že právě o ně vůbec nešlo. Proč Pán sleduje přispěvatele, když šlo o ryze osobní věc? Leží mu na srdci učedníci. Brzy s ním ztratí bezprostřední kontakt. Budou vědět, jak mají sami ve svém soukromém životě žít poselství evangelia? Příkladem je vdova, žena bez zajištění, které tehdy poskytoval manžel. Nyní je bez příjmů. A ona dala všechno, co měla! Vzdala se všech jistot. Pán poznal, že motivací bylo naprosté odevzdání se Bohu, naprostá důvěra a víra v Hospodinovu moc. Tento obraz bude apoštoly doprovázet, až Ježíš nebude s nimi. Takto mají žít i oni.
Téma týdne
Ježíš si sedl naproti chrámové pokladnici a díval se, jak do ní lidé vhazují peníze. A mnozí bohatí dávali mnoho. Přišla také jedna chudá vdova a vhodila dvě drobné mince, dohromady čtyrák. Zavolal své učedníky a řekl jim: „Amen, pravím vám, tato chudá vdova dala víc než všichni ostatní." Mk 12,41-43 celý text zde.
„Tomuto světu přestávám rozumět. Svět se zbláznil. Nic už není jako dřív.“ Podobné nářky a stesky slýcháme poslední dobou asi stále častěji. Upíráme své oči k politickým elitám s nadějí, že ony přinesou řešení, a pak jsme zklamaní, frustrovaní… Ano, náš svět není ideální. Ale jaký je a bude, záleží i na každém z nás.
Možná si ale řekneme: „Jsem já sám vůbec schopen něco ovlivnit? Vždyť cokoliv bych udělal je jen kapka v moři… Jak bych já mohl ovlivnit názory a myšlení tolika lidí? Jak bych já mohl pomoct světu? Jak bych se já mohl postavit obrovskému náporu násilí, válek, netolerance a rozdělení společnosti? A kde bych měl jako začít?“
Může tak nás spíše přepadnout rezignace, touha uzavřít se do vlastní ulity a o nic se nestarat. V lepším případě možná čekáme na zázrak, který nepřijde…
Osvědčené řešení existuje a je nadosah. Už jsme o něm mnohokrát slyšeli, akorát na něho stále znovu a znovu zapomínáme. Vyžaduje totiž naše nasazení a překonání naší pohodlnosti.
O co jde?
Stávat se denně světlem.
Sami na to samozřejmě nemáme, temnota kolem nás je velká. Ale pokud se setkáváme s Ježíšem, který sám je vítěz nad zlem a nepřemožitelné světlo, může on sám skrze nás svítit dál. A navíc, nikdo z nás křesťanů není osamocený ostrov. Jsme součástí velkého příběhu Boží naplnění lidských dějin, které se nyní potácejí v temnotách.
Nebojme se tedy denně čerpat sílu v modlitbě, Písmu atd., abychom pak denně měli sílu přinášet „drobné“ projevy lásky a světla: nezištnou pomoc v nouzi, přijetí druhého, stisk ruky, úsměv, vlídné slovo, pohlazení, doprovázení, vlídnost… Ve výčtu naprosto drobných činností, které často nic nestojí, můžeme doplnit i naše osobní zkušenosti. A právě tyto „drobné“ plamínky zaručeně mění nás samé i naše okolí k lepšímu.
Nenadávejme na tmu,
raději rozžehněme světlo,
které se nám nabízí.
-redakčně upraveno-
Tuto službu poskytuje www.vira.cz.